Srpen 2014

Prohlídka Bruselu a odlet z Antverp do Benešova

29. srpna 2014 v 21:52 | ViN.
19.8.2014 - Antverpy - Brusel - Benešov (den pátý, návrat)
Poslední den naší cesty jsme se ráno s Tomášem Hradeckým vydali do Bruselu. Podívat se na pamětihodnosti, zatímco ostatní členové výpravy se měli sejít v Antverpách s partnery na obchodním jednání. Jeli jsme vlakem, v Antverpách je zajímavé nádraží, kdy vlaky odjíždí z pater nad sebou a mezi jednotlivá patra se dostáváte pomocí eskalátorů. Perfektní je, že na infotabuli se dozvíte, že vlak do Bruselu jede např. z druhého patra vlevo. Přehledné a rychlé nastupování, nejde zabloudit. Vlak byl "courák" a tak jsem během hodiny jízdy stačil udělat navigační přípravu, spočítat palivo, kolik budeme muset dobrat a předběžně vyplnil letový plán. Vše za pomoci mobilu, protože den před tím, samozřejmě nejdál od domova, když to člověk nejmíň potřebuje, mi "chcípnul" tablet. Naštěstí potřebné aplikace jsem měl i v mobilu a co mi chybělo, to jsem večer přes wifi stáhnul. Petr Sojka mi sehnal a poslal do mobilu emailem potřebné mapy, za což mu ještě jednou veřejně děkuji, na dálku mi tím pomohl. V Bruselu jsme se pohybovali pěšky a metrem, které na rozdíl od nás jezdilo i po povrchu a kombinovalo tak funkci metra a tramvaje. Dojeli jsme se podívat k Atomiu, navštívili chrám sv. Michala a samozřejmě i "čurajícího chlapečka". Ten nás ale zklamal, byl to roh domu a soška byla cca 30cm vysoká. Nic moc. Kdyby to nebylo tolik populární a medializované místo, tak by to člověk snad i bez povšimnutí přešel. Z Bruselu jsme se vrátili do Antverp kolem třetí hodiny, na letišti jsem si vzal aktuální meteosituaci, podal letový plán, dotankovali jsme do L200 palivo spočtené na cestu domů + rezerva a vyrazili. Zajímavé je, jak se z letiště o nadmořské výšce 39ft poměrně plynule a nenápadně dostáváte na 4000ft... zeměkoule se tam k Německu pěkně zvedá. Protože jsme se opět museli vyhýbat několika aktivním omezeným prostorům, tak jsme trochu "lízli" i Lucembursko. Takže když to spočítám, během tohoto výletu jsme letěli nad územím sedmi států : ČR, Německo, Belgie, Francie, Anglie, Nizozemsko a Lucembursko. Poslední dvě zmiňované jsme opravdu přelétli jen po okraji, ale počítají se také. :-) Trochu problémy s počasím byly v Německu nad Frankfurtem, kde jsme chvíli letěli, slušně řečeno, ne zrovna v ideálních podmínkách a byli jsme rádi za IFR výbavu naší L200. Když jsme proletěli hodně silné přeháňky s oblačností, potom až do Benešova byl téměř CAVOK a tak byl závěr letu pohodový. Přistáli jsme kolem osmé hodiny večer, plni dojmů a zážitků, o které jsem se s Vámi alespoň částečně v těchto pěti článcích podělil. Vybrané fotky jsu v naší galerii na Google Picasa. Zde na přiložených snímcích : Atomium, EBAW po vzletu, památník bitvy u Waterloo, Německo - Rýn, naše ground speed 308 km/h, L-200 OK-OFB po přistání v Benešově.



Přelet s L-200 z Anglie do Antverp

28. srpna 2014 v 22:34 | ViN.
18.8.2014 - Black Bushes - Antverpy (den čtvrtý)
Opět navazuji na předchozí články, v pondělí skončila naše "mise" v Anglii a přesouvali jsme se do Belgie, kde dva naši cestující měli obchodní jednání ke koupi vrtulníku. Ráno bylo ve Frimley zataženo nízkou oblačností, ale odlet jsme plánovali až na 12hod. a dle zkušeností z předchozích dnů byla šance, že se počasí na odlet vylepší. Tak se i stalo, a před odletem již byla oblačnost FEW 1000ft a BKN 3000ft AGL, což nám bohatě stačilo. Podal jsem letový plán za asistence řídícího v EGLK a naplánovali jsme přelet tentokrát přes Dover a Oostende. Trochu horké chvilky jsme zažili při odletu, protože blízko Black Bushes a Farnborough bylo několik zakázaných prostorů, mezi kterými jsme se museli propasírovat a místo bylo hodně úzké. Proto nás z Farnborough vektorovali a užili jsme si nestandartní komunikace. Bohužel musím konstatovat, že Angličtina Angličanů na ATC je pro cizince chvílemi dost nesrozumitelná, vzpomínal jsem na Němce a Belgičany, kterým bylo rozumět téměř vše na první poslech... Naštěstí funguje věta "Speak slowly, please". Ještě se máme hodně co učit. :-) Na anglické straně kanálu bylo počasí pěkné a tak jsem si na London info vyžádal alespoň krátký přelet podél Doverských útesů, pro fotky a film. Vítr jsme měli v zádech, takže i s zatočením u Doveru jsme čas dodrželi s přehledem. Vůči zemi, resp. vodě "dvoustovka" uháněla chvílemi i 300km/hod! :-) Na belgické straně se ale počasí horšilo a museli jsme klesat pod oblačnost a vyhýbat se občasným přeháňkám. Do Antverp jsme přiletěli přes vstupní bod Delta a pokračovali přes přístavy a město k letišti. Bohatě nám stačilo 1000ft QNH, protože letiště Antverpy jsou zatím nejníž, kde jsem s letadlem přistával. ELEV 39ft - Belgie je placka až k Německým hranicím. Po přistání na letišti jsme zaparkovali na stojánce GA a po vyřízení formalit se přesunuli do města k ubytování. Měli jsme v plánu navštívit Brusel, ale to už jsme v pondělí nestihli, navíc začalo dost pršet a tak jsme zapadli nejdříve do čínské čtvrti na jídlo a pak do místních několika pubů na něco k pití. S ochutnáváním různých piv jsme skončili kolem půlnoci a protože jsme nevěděli v jaké části města se zrovna nacházíme, raději jsme si vzali taxi. K našemu překvapení nás asi po třech minutách zase vysadil u hotelu.... :-) Do Bruselu jsem jel až další den. V úterý byla naplánovaná obchodní schůzka Jardy a Lukáše Malých, za kterými přiletěl linkou z Prahy odborník na vrtulníky, který jim měl poradit při koupi. Zpět z Antverp do Benešova jsme již letěli v pěti. O tom bude poslední článek. Ve fotogalerii na Picasa opět najdete výběr fotek, pár jich je i zde :
L-200 před odletem v EGLK, Doverské útesy při odletu, Antverpy - přístav, L200 v EBAW, Antverp airport, posádka v pubu


Red Bull AirRace - Ascot

28. srpna 2014 v 0:04 | ViN.
17.8.2014 - Ascot (den třetí)
V den konání RedBull AirRace jsem se vzbudil ve svém pokoji a pohled oknem ven mě znervóznil. Nevypadalo to ani na nějaké letecké závody a tradiční anglické počasí, deštivo a mraky na zemi, nedávaly ani moc nadějí na zítřejší odlet. Jak se ale říká, "neházej flintu do žita, když brod je ještě daleko" (trochu upraveno) :-), vyrazili jsme v dešti vlakem do Ascotu. Bohužel já jediný neměl lístek, samozřejmě ostatní, kteří tak kvůli tomu letětli, tak měli VIP vstupenky předem zakoupené. Jak se dalo předpokládat, protože spekulanti a překupníci jsou všude, Angličan lístek, který stál 30 liber za 30 liber neprodá. Takže u nádraží byly k mání za 50, o kousek dál za 60 a u brány začal na 80 librách.... "You are crazy", byla má první reakce a a protože stále pršelo, schoval jsem se pod stromy a vyčkával. Mezitím mi Jarda M. půjčil 60liber (vekslákovi kartou nezaplatíš) a zbytek výpravy se přemístil do VIP sekce tzv. Red Bull Clubu. Když déšť přestal, šel jsem zkusit překupníky znovu, to už ale i u nádraží chtěl 60. Tak jsem taktizoval a vyčkával. Půl hodiny po otevření brány už byli i překupníci se zbylými lístky nervózní, asi uznali, že lepší mít menší zisk než zbylé lupeny.... :-) a nakonec jsem tedy "ticket" koupil za 40 liber. To už mi přišlo přijatelné. Nelitoval jsem, zážitek to byl úžasný. Dokonce se pár minut po zahájení protrhala oblačnost a začalo svítit slunce. Jen dost foukal vítr, ale to asi vadilo víc závodníkům, než divákům. Před vlastním závodem byl doprovodný program, první prolétli Red Arrows a to bez nějakého ohlášení a bez návratu - slutečně jen prolétli. To hodně lidí zklamalo, ale asi měli jinou, důležitější misi. Další, a hlavně delší vystoupení měl Chinok, Spitfire a po nich už začal vlastní závod. Možná jste to sledovali v TV. Závod vyhrál Brit P.Bonhomme a po průletu cílovou branou vyvolal u místních davové šílenství. Po vyhlášení jsem jako samostatná jednotka odjel opět vlakem do Frimley, na ostatní jsem nečekal, ti měli hodně práce ve VIP clubu s konzumací a dorazili později. Krásný den, krásné zážitky a přes tisíc fotek, které jsem dělal na "fotokulomet" 5snímků/s Malá ukázka je zde, další, výběr z protříděných fotek je na Google Picasa.
*) tip - kliknutím pravého tlačítka myši na obrázky a otevřením na nové kartě je uvidíte ve větším rozlišení!


Muzeum R.A.F. Londýn

27. srpna 2014 v 22:29 | ViN.
17.8.2014 - Londýn (den druhý)
Navazuji na předchozí článek o přeletu s L200 do Anglie. Druhý den po ubytování jsme měli volný den a tak jsme jej vyplnili návštěvou Londýna a jako správní letci navštívili muzeum Royal Air Force. Z městečka Frimley jsme jeli vlakem, jde již o příměstskou dopravu do Londýna, zakoupený "ticket" nám platil i na londýnské metro. Po cca dvou hodinách cesty, včetně oběda, jsme dorazili k muzeu R.A.F. Vstup do tohoto muzea je zdarma, kdo chce, může vhodit příspěvek 3libry, což byl pakatel proti ostatním vstupným, která se v Londýně platí, o tom budu psát dále. Letecké muzeum je poměrně rozsáhlé a možná zbytečně jsme se zdrželi v první části, která pojednává obecně o historii letectví. Velmi podrobně jsem prošel hangár, který byl zasvěcen druhé světové válce a zejména bitvě o Británii. Vidět na vlastní oči všechny stroje (zejména německé), znamená poopravit si představu o jejich velikosti. Prohlídkou muzea jsme vyplnili cca 3hodiny a bylo to málo, poslední hangár jsem již jen (obrazně řečeno) "prolétl", abych se v domluveném čase setkal s ostatními členy naší výpravy. :-) Další náplní dne byla výstava dopravních prostředků Jamese Bonda, aneb "Bond in motion", která byla v centru Londýna. Cestou jsme samozřejmě nemohli občas nezalézt do nějakého "pubu" a dát si Guinesse nebo jiné místní pivo. Výstava Jamese Bonda byla také zajímavá, ale proti muzeu R.A.F. to byl slabý odvar, za nepoměrně vyšší vstupné (15liber). Po dokončení prohlídky jsme si ještě prošli město po jeho památkách a znaveni pivem, horkem a dlouhým chozením a proplétáním se v davu lidí, jsme nastoupili na vlak zpět do Frimley. Nafotil jsem stovky snímků a rád se s Vámi o ně podělím, najdete je v naší fotogalrii na Google Picasa. Jsou samostatně ve dvou částech: Muzeum Royla Air Force a Bond in Motion. V další den, neděli, byl již na programu "zlatý hřeb" naší cesty do Anglie a tím byl závod Red Bull AirRace v Ascotu. O tom napíši v dalším článku. Zážitků bylo hodně, tak to bude na více částí. Pár fotek je na ukázku níže, čtyři z muzea Roayl Air Force a dvě z výstavy Bond in Motion...





S L200 přes kanál (La Manche)

25. srpna 2014 v 21:19 | ViN.
15-19.8.2014 - Benešov - (OKG) - Koblenz - (Waterloo - Dunkerque - Dover) - Blackbushe (den první - 15.8.)
Počátkem srpna mne požádal Tomáš Hradecký o zajištění letu do Anglie, tedy zapůjčení L200, naplánování trasy, zajištění vlastního letu, navigaci a komunikaci, a že on by si letadlo "odřídil" a já letěl s ním jako instruktor. Dostal jsem zadání cílového letiště v Anglii a mohl začít let připravovat. Jak bylo požadováno, tak jsem udělal, nicméně jednu věc jsem naplánovat a zařídit nemohl a to bylo počasí. V té době se nad ČR a v blízkém okolí střídaly přeháňky a oblačno se sluníčkem, ale na trase dlouhé přes 1100km je počasí stejně velmi různorodé a tak nemělo smysl se nervovat počasím v Benešově. Pro jistotu jsme si na tento výlet zapůjčili lépe vybavenou L200 (OK-OFB) z Brna, navíc PFM byla dolétaná do revize. Odlétali jsme v pátek po poledni z Benešova. Sluníčko sice na LKBE svítilo o "106", ale před Karlovými Vary jsme se již museli prodírat hustou oblačností a silnými přeháňkami, které nás provázely až do první zastávky, letiště Koblenz na západě Německa. Jednalo se o poslední možné letiště, kde jsme se mohli odbavit při letu do Anglie, protože ta, jak známo není v Schengenu. Navíc do Koblenzu (EDRK) jsme letěli bez letového plánu a na přelet Belgie, Francie a Anglie již plánek musel být podán. V Koblenz jsme dotankovali dvoustovku "po špunty", podali letový plán a vyrazili směr Belgie. Opět přeháňky a oblačnost nás provázeli až někam k Waterloo, které bylo jako další bod na trase. Poté jsme pokračovali do Dunkerque a přes kanál La Manche na Dover. Dohlednost nebyla taková, abychom přes kanál viděli na druhou stranu, měli jsme před sebou cca 70km moře. Nebo spíš oceánu.... Francouzi nás pak přeladili na službu "Channel service", která po nás chtěla oznámit pozici "střed kanálu". Nevím, nemít GPS, tak to asi neodhadnu, ale v té době už jsme viděli v dálce pobřeží Anglie. I počasí se začalo lepšit a po několika dalších přeladění (London info a Farnborough approach) jsme konečně dorazili na letiště Blackbushe (EGLK). Sice cca pět minut po jejich zavíračce, ale myslím, že by na nás počkali. L200 je v Británii hodně populární a protože řídící na EGLK, se kterým jsem již několik dní komunikoval věděl, že přiletíme, už za plotem stál houf spotterů. No a když jsme zaparkovali a vylézali z letadla, připadali jsme si téměř jak Hollywoodské hvězdy, protože dalších asi 20 fotografů bylo na vyhraženém místě u věže. Pravda, nečekali na posádku ale na "Moravu"... :-) Vyřídili jsme náležitosti spojené s letem, řídící nám objednal taxi a odjeli jsme se ubytovat do cca 6km vzdáleného městečka Frimley.
O tom co jsme prožili v dalších dnech, budu psát postupně v dalších článcích, tak se sem zase za pár dní podívejte.
V L200 letěla posádka Tomáš Hradecký - Víťa Nováček a cestující Jarda a Lukáš Malý. Fotky jsou v rozsáhlé fotogalerii na Google Picasa. Zde je pár náhledů v pořadí : Finále Koblenz, Odlet EDRK, Dunkerque, Doverské bílé útesy, Přílet nad EGLK a L200 na stojánce v Blackbushe :


Další žák - sólista

21. srpna 2014 v 12:02 | ViN.
20.8.2014 - Benešov
Dnes byl Karlem přezkoušen na první sólo na Cessně C-152 další žák ve výcviku PPL, Honza Havlůj. Dle slov přezkušujícího instruktora byl na přiblížení trochu "rozevlátý", což v tom větru nebylo divu. Přistál ale nakonec pěkně. Za celý Bemoair mu přeji další úspěšné pokračování ve výcviku PPL.


S velkou Cessnou na malém letišti

13. srpna 2014 v 18:22 | ViN.
Benešov - Trutnov
Že se dá s Maulí létat z polí a UL ploch je celkem běžné. Dnes jsme poprvé letěli na plochu SLZ s Cessnou C172. Tedy s "velkým" letadlem na "malé" letiště pro ULL. Délka cca 400m a velký "dokopec" nám na přistání nečinily problém a ve dvou jsme i spolehlivě z kopce odstartovali. Není to návod na to, aby na taková UL letiště kdekdo kdykoliv létal, spíš jen informace, že je to za určitých příznivých okolností možné. Z pohledu legislativy musí být pro přistání s "velkým" letadlem na takovouto plochu souhlas majitele nebo provozovatele. (Ten jsme měli samozřejmě předem.) Postup jsme provedli jako při bezpečnostním přistání. Fotky z příletu a ze stojánky Cessny jsou níže.