Létání v Norsku

21. října 2017 v 14:21 | Petr Sojka
Létání v Norsku - léto 2017

Dovolená v Norsku s létáním nad fjordy.

V červnu jsme s Ivou vyrazili (již po páté) na "letní" dovolenou do Norska. Důvod pro ty uvozovky kolem slova "letní" vyplyne z připojených fotografií. Po 15 letech létání s průkazem ULL(A), který je v zahraničí "k ničemu", jsem letos vyrážel na cestu s 3 roky starým průkazem PPL(A) a zhruba stovkou nalétaných hodin. Takže jsem troufale začal hledat aerokluby v Norsku, které by ležely poblíž plánované trasy. Většina aeroklubů má stránky pochopitelně jen v norštině, ale určitá příbuznost jazyka s angličtinou a němčinou dovolí první orientaci a nalezení mailových kontaktů. Následná mailová komunikace v angličtině je pak už bez problémů - Norové mají angličtinu jako druhý jazyk už od základní školy.
Dojednal jsem si možnost pronájmu letadla C172 (vcelku pochopitelně jsem jednal o pronájmu letadla se safety pilotem - intruktorem) v aeroklubech na letišti Stavanger a Sandefjord. Aeroklub na dalším letišti - Dramen - trochu zklamal - odeslali strohou odpověď, že bych musel být členem jejich klubu, abych mohl využívat jejich letadla.

Naše trasa vedla přes Německo, trajektem Lübeck - Malmo, dál přes Švédsko a trajektem Stormstadt - Sandefjord do Norska.

Cílem cesty byl pobyt a cyklovýlety v nádherné pustině Hardangervidda a oblasti kolem Haukeli vegen.
Letošní červen byl v Norsku ve znamení poněkud opožděného jara - takže jsme v plné míře užili "jarní" deště, mlhy a zbytky sněhu kolem cest i v krajině a díky dešťům i úžasné vodopády.
Pro ty, pro které je ideálem dovolené válení na pláži a opékání se u moře to může být nepochopitelné, ale pro nás byly scenerie krajiny "kropenaté" sněhovými skvrnami vrcholným dovolenkovým zážitkem, a cyklojízdu kolem 3m vysoké sněhové si doma určitě neužijeme J.
Postupně jsme dorazili do Stavangeru - prvního z dojednaných aeroklubů. Letiště Stavanger je "velké" mezinárodní letiště, s dvojicí betonových drah a provozem letadel B737, MD80 a Dash 8. Přesto zde funguje několik aeroklubů - a když jsem čekal na "svého" instruktora, viděl jsem přistávat B737 Ryanair, vzápětí startovalo motorové rogalo (!), přistál malý cvičný Saab 91 ,startoval Boeing Norvegian a po chvíli (tubulence v úplavu) Cessna 152. Dovedete si představit takový mix provozu na Ruzyni?

A pak už se objevil můj instruktor (přistál před chvíli s oním Saabem) a mne čekala C172 NAV III vybavená Garminem 1000.
Díky výrazně severnější poloze start ve 22:00 LOC nebyl problém - západ Slunce byl až ve 23:18. Jako suchozemec jsem požádal o možnost letu nad pobřežím a fjordy - to si kolem Benešova neužiju.
Samozřejmě jsme nasadili plovací vesty a absolvoli briefing a školení v jejich použití. Musím ale přiznat, že Norové asi svým motorům hodně důvěřují - kdyby motor "zaškytal", tak opravdu nikde nebylo místo, kam to posadit.
Do vody s pevným podvozkem je to s kotrmelcem, a pevná zem je natolik kamenitá a svažitá, že ...brrr..... Ani nemyslet.
Takže jme na to raději nemysleli a kochali se letem nad fjordy a sceneriemi se zapadajícím Sluncem. A to byl zážitek, na který budeme s Ivou dlouho vzpomínat.
Pak bylo před námi zase pár dnů pevninského života a po průjezdu jižní částí Hardangerviddy po silnici Haukeli vegen jsem se dostali do Sandefordu - druhého z dojednaných aeroklubů.
I zde aeroklub sídlí "za plotem" mezinárodního letiště, ale s provozem GA letadel ani zde nemají problém.
Cessna 172 byla "obyčejná", s klasickým přístrojovým vybavením - ale na zážitek z letu nad ostrůvky jižně od Osla to nemělo žádný vliv.

Na obou norských letištích docela dost foukalo - na jejich podmínky "normálně", cca 25 kt 60° na dráhu. Přesto jsem si za starty i přistání s bočním větrem vysloužil pochvalu - takže bych tady chtěl poděkovat svým instruktorům Víťovi a Karlovi za kvalitní výcvik a jsem rád, že jsem jim neudělal v cizině ostudu.

Co je zajímavé, jsou ceny. Norsko má obecně pověst drahé země. Ceny potravin jsou numericky stejné, jako u nás (chléb 20-30 NOK, mléko 20-25 NOK - ale 1 NOK je byla v červnu 2.88 Kč). Takže "do pusy" je draho. Ale neplatí to o létání - hodina s Cessnou 172 NAV III byla za 1350 NOK, klasická Cessna 172 byla za 1150 NOK. Instruktor byl ovšem za (stejných) 500 jako u nás - ale NOK. I tak je ale sumárních 1700-1900 NOK za hodinu letu s ohledem na zážitek velmi příjemná cena.
Na zpáteční cestě jsme se ještě stavili na švédském aeroklubovém letišti v Hoganas - a bylo potěšující, vidět v jejich hangáru tři české Sport Stary a slyšet, že příští týden čekají na čtvrtý, a že je považují za nejlepší letadla, která pro výcvik v klubu mají.

Pár fotografií je zde, další ve větším rozlišení najdete na webu Zonerama BEMOAIRu.



Petr & Iva


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Erin Blood Moon Erin Blood Moon | Web | 21. října 2017 v 14:58 | Reagovat

Nádherný blog

2 Bemoair Bemoair | 22. října 2017 v 17:09 | Reagovat

[1]: děkujeme :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama